V sobotu 16.9. jsme se pustili znovu do práce na říčanském pešuňku, který jsme začali loni na podzim udržovat. Letos v přinesla naše práce první květy – na chrastavcích, hrachorech a hvozdících jsme mohli pozorovat modrásky, okáče a nejrůznější včelky samotářky. Tento železniční násep – pruh travnatého porostu s keři, připomíná meze a remízky, které z naší krajiny dávno zmizely. Díky své poloze není zasažen hnojením polí a proto nepřerůstá kopřivami. Naším cílem je zachovat zde mozaiku keřů a ovocných stromů.. Je to místo uprostřed Říčan, kam můžete zajít na šípky, ostružiny nebo višně, vyvenčit psa, natrhat si kytku, nebo jen tak pozorovat bzukot. Aby bylo místo průchozí a mohlo se udržovat, odstranili jsme ostružiny, které trávník i pěšinku znovu pohlcují. Příští rok nám přitom pomůže už možná taky koza!
Velké díky patří malým i velkým Láokónům zápasícím se šlahouny ostružin – Jirkovi a Martinovi s Mojkem, Borkem a Broňou.
